Le Penová: Začátek konce eurozóny? - Komentář

V Evropě probíhá horký volební rok 2017. Nizozemci si již svůj nový parlament zvolili, ve zbytku roku dostanou příležitost také voliči ve dvou největších ekonomikách starého kontinentu. Již v dubnu proběhnou prezidentské volby ve Francii, na něž se finanční trhy velmi zaměřují. Proč zrovna na volbu budoucí hlavy státu „země galského kohouta“?

Důvod je zřejmý. Kandidátem, v tomto případě tedy kandidátkou, s nejvyššími preferencemi pro první kolo je totiž Marine Le Penová. Šéfka Národní fronty je sice ve svých politických názorech umírněnější než její otec Jean-Marie, bývalý lídr strany a rovněž dřívější prezidentský kandidát, naplnění jejího předvolebního programu by však velmi pravděpodobně Francii způsobilo značné ekonomické škody. Kromě toho, že Le Penová zaujímá výrazný protiimigrační postoj, chtěla by Francii rovněž vyvést z eurozóny. Tento krok by přitom podle ratingových agentur velmi rychle způsobil bankrot země (neschopnost splácet své závazky).

Finanční trhy možnost vítězství Le Penové promítly do rizikových přirážek k francouzským aktivům. Swapy úvěrového selhání (CDS), které odrážejí riziko neschopnosti splácet, vyletěly od začátku roku na téměř dvojnásobnou úroveň. Rostl také výnos francouzských státních dluhopisů. Desetiletý dluhopis ve druhé půlce března nesl již kolem 1,1 % (jeho německý protějšek stále pod 0,5 %). Možné turbulence pak tradičně zvýšily rizikové přirážky také u zemí tzv. „evropské periferie“, zvýšily se tak CDS i úročení státních dluhopisů například u Itálie.

Trhy aktiv oceňují hrozící riziko. Pravděpodobnost, že se Marine Le Penová skutečně stane příští francouzskou prezidentkou, je však stále poměrně malá. Výsledky referenda ve Velké Británii či prezidentských voleb v USA a vedení v průzkumech pro první kolo (23. dubna) nutí k ostražitosti. Druhé kolo (7. května) však pravděpodobně bude ve znamení hesla „všichni proti Marine“ a příštím prezidentem se tak stane Emmanuel Macron, který v posledních průzkumech pro první kolo zaostává za Le Penovou o pouhý jeden procentní bod (26 % vs. 25 %). Faktem také je, že sám prezident nemůže zařídit vystoupení z eurozóny. A v zákonodárném sboru se pro tento krok jen velmi těžko bude hledat podpora. Přesto se dá očekávat, že mezi prvním a druhým kolem voleb bude dění na finančních trzích velmi zajímavé.

Autor:

Tým Asset Managementu
AXA investiční společnost a.s.



Stáhnout originál tiskové zprávy v PDF

< Zpět na přehled oznámení
Vítejte v investiční společnosti AXA | 292 292 292 | facebook-(3).png